Výrazný posun: Od ledna 2026 se minimální důchod zvýší o téměř 4 tisíce korun

Výrazný posun: Od ledna 2026 se minimální důchod zvýší o téměř 4 tisíce korun

10 min čtení Autor: Jiří Svoboda

Od ledna 2026 se významně zvýší minimální důchod – z 5 430 na 9 320 Kč. Tato změna však neřeší úplnou finanční zabezpečenost seniorů. Odborníci radí spoření na důchod a pokračování v pracovních aktivitách.

Mnoho seniorů má s výší své penze velké potíže – často jen sotva stačí pokrýt základní životní potřeby. Příslib výrazného zvýšení vyvolává naději, jelikož se část důchodců brzy dočká lepšího finančního zabezpečení již o několik tisíc korun.

Každoročně dochází k pravidelnému navýšení důchodů prostřednictvím valorizace, která většinou představuje přírůstek o několik stovek korun. Na rozdíl od toho se senioři pobírající nejnižší penzi mají radovat – minimální důchod, který pro rok 2025 činí 5 430 Kč, se od ledna 2026 zvedne na 9 320 Kč. Celková změna tedy přináší nárůst o 3 890 Kč. Přesto tento krok vzbudil smíšené pocity, neboť ti, kteří během svého profesního života platili nižší pojistné či vykonávali samostatnou činnost s nižšími příjmy, se obávají, že jejich vyšší odvod není v poměru zohledněn.

Reforma důchodového systému přináší nové výzvy: Co nás čeká od roku 2026?

Reforma důchodového systému přináší nové výzvy: Co nás čeká od roku 2026?

Číst článek

Navzdory plánovanému zvýšení důchodů zůstává celková výše stále nedostatečná pro mnohé, aby bez problémů vyhověli měsíčním výdajům. Odborníci proto doporučují včasné spoření – pro důstojné stáří je nezbytné naspořit minimálně 2 miliony korun, ideálně až 3 miliony, což umožní zachovat si vyšší životní standard, pokud je to potřeba. Mnozí však spoření podceňují a začínají na něj myslet až těsně před dosažením důchodového věku, kdy už je časová rezerva výrazně omezená. V řadě případů tak jedinou volbou zůstává zaměstnání i po nástupu do důchodu.

Obecná představa o důchodu jako o době odpočinku a nečinnosti se v praxi neosvědčuje. Odborníci zdůrazňují, že pravidelná pracovní činnost je pro seniory klíčová. Odchod z pracovního prostředí totiž znamená ztrátu každodenní stimulace, která pomáhá udržovat kognitivní funkce. Bez rutinního zaměstnání může docházet k poklesu paměti, schopnosti analyzovat situace nebo osvojovat si nové dovednosti. Proto si mnozí důchodci nacházejí vhodné zaměstnání, například na recepcích, v bezpečnostních službách nebo využívají své celoživotní znalosti jako doučování či účetní služby. Podstatné je, aby práce nejen přinášela dodatečný příjem, ale také podněcovala duševní aktivitu a sociální kontakt.

Související články