Hvězda Gliese 710: Kosmický průlet, který promění naši sluneční soustavu

Kosmické katastrofy, jež jsou častým motivem sci-fi děl, se mohou stát realitou. Vesmír totiž funguje podle svých vlastních zákonů a občas překvapí, že i náš lokální kosmos není imunní vůči dramatickým jevům. Jedním z budoucích útvarů tohoto druhu je průlet hvězdy Gliese 710, který se podle nejmodernějších měření stane nejbližším kontaktem cizí hvězdy se sluneční soustavou v dohledné budoucnosti.

Gliese 710, někdy přezdívaná „hvězda smrti“, je oranžový trpaslík s hmotností přibližně poloviční než má naše Slunce. V současnosti se nachází přibližně 63 světelných let od Země, což je vzhledem k vesmírným rozměrům poměrně malá vzdálenost, a její dráha míří téměř přímo k naší soustavě. Nejnovější údaje získané z měření družice Gaia, která precizně monitoruje pohyby hvězd v naší galaxii, naznačují, že hvězda projede kolem Slunce za přibližně 1,29 milionu let. V tuto dobu se přiblíží na vzdálenost asi 0,07 světelného roku – což je sice mnohonásobně větší než vzdálenost Země od Slunce, ale pouze zhruba stokrát delší než dráha Pluta. V souvislosti s mezihvězdnými měřítky lze tento průlet považovat za velmi těsný.

Nález

Číst článek

Nejvýznamnější následky tohoto průletu se projeví v oblasti Oortova oblaku – rozsáhlé hypotetické oblasti, která je plná ledových těles a jader komet obklopujících naši sluneční soustavu do vzdálenosti přibližně jednoho světelného roku. Díky gravitačnímu působení se předpokládá, že přibližně 0,1 % těchto těles bude vyvrženo do prostoru mezi hvězdami, zatímco asi 0,01 % se nasměruje do vnitřních částí sluneční soustavy. Tento proces by mohl během několika milionů let způsobit zvýšení počtu komet pozorovaných v blízkosti planet, přičemž odhady ukazují, že se ročně může objevit až deset dlouhoperiodických komet. Ačkoli riziko kolize s kometou je velmi nízké, tento jev představuje jedinečnou příležitost sledovat proměny dynamiky našeho kosmického systému.

Když Gliese 710 dosáhne nejbližšího bodu svého průletu, stane se nejjasnějším objektem na noční obloze. Očekává se, že její jasnost vzroste až na hodnotu -2,7 magnitudy, což je srovnatelné s jasem planety Mars. Zatímco dnes je tato hvězda známa pouze odborníkům, při průletu bude její záře nablízku obyvatelům umožňovat její volné pozorování a představí tak jedinečný astronomický úkaz.

Antarktická bakterie z 10 000 let: Objev, který může změnit léčbu infekčních onemocnění

Číst článek

Přestože samotný průlet Gliese 710 nepředstavuje bezprostřední ohrožení planetárních drah, jedná se pro vědu o jedinečné studijní pole. Díky přesným měřením a pokročilým simulacím bude možné sledovat, jak tento průlet ovlivní stabilitu Oortova oblaku a způsobí změny v četnosti komet, které se přibližují ke sluneční soustavě. Tyto poznatky napomáhají pochopení i dávných událostí, například faktorů, které mohly přispět k vymírání druhů před 66 miliony let. Dokonce i relativně malé hvězdy se tak mohou stát impulsem pro sled událostí, jenž ovlivňují vývoj života na Zemi.

Navzdory alarmující přezdívce „hvězda smrti“ není průlet Gliese 710 důvodem k panice. Přímé narušení oběžných drah planet, anebo bezprostřední kolize s kometami, není očekáváno. Většina těles uložených v Oortově oblaku bude buď vyvržena z našeho systému, nebo zničena působením slunečního žáru dříve, než se vůbec přiblíží k planetárním drahám. Tento kosmický děj je spíše cennou příležitostí pro vědecký výzkum a potvrzením, že vesmír je neustále proměnlivým a nepředvídatelným prostorem. Celkově nám blížící se průlet hvězdy Gliese 710 připomíná, že i když vesmír může na první pohled působit staticky, pod povrchem se odehrává řada dynamických procesů, které formují vývoj naší sluneční soustavy. I když k události dojde až za miliony let, moderní astronomické metody nám umožňují sledovat její přípravu a lépe porozumět mechanismům, jež ovlivňují náš kosmos.