Falešné slevy vaší peněžence ubližují – Státu došla trpělivost

Když zjistíte v obchodě, že slevněné máslo nakonec stojí více než za původní cenu, frustrace je zřejmá. Česká obchodní inspekce se pustila do boje proti lichým slevovým praktikám a začala udělovat pokuty, které by rozrušily i zkušené manažery řetězcových obchodů. Mezi terčem patří téměř všechny významné řetězce, jako jsou Tesco, Lidl, Kaufland, Billa, Penny a Albert.

Jak k těmto praktikám docházelo? Velmi jednoduše. Obchodník nejprve uměle navýší cenu – řekněme na 99 korun – aby o týden později tuto cenu přeškrtnul a označil výrobek jako „sleva“ za 79 korun. Ve skutečnosti však výrobek původně stál již 79 korun, anebo dokonce méně. Na první pohled se zdá, že zákazník vydělává, avšak nakonec zaplatí více.

Tohle Zuckerberg nečekal! Facebook bojuje s obviněními ohledně ochrany osobních údajů.

Číst článek

Nová pravidla však tuto hru na slevy přehodnocují. Podle evropské legislativy musí být sleva počítána z nejnižší ceny, za kterou se výrobek prodával v posledních 30 dnech. Tato norma výrazně komplikuje manipulaci s cenami pro velké supermarketové řetězce. Když si doma srovnáte nákupy, může se stát, že sleva byla pouze iluzí – situace, kdy se platilo více, než by bylo skutečně výhodné.

V prvním čtvrtletí letošního roku bylo uděleno tolik pokut, že by z jejich celkové částky bylo možné financovat menší investiční fond. Česká obchodní inspekce v tomto období uložila 28 sankcí v hodnotě přes 21 milionů korun, zatímco za celý rok 2024 činily pokuty jen 17 milionů. Největším proviníkem se stal řetězec Penny Market, který obdržel devět pokut, z nichž jedna dosáhla rekordních čtyř milionů korun. Upozorňuje se, že úspory při slevách se tak promítají až do vyšších nákladů jinde.

Kaufland a Lidl přinášejí revoluci v recyklaci – automaty na PET lahve a plechovky mění zaběhlé pořádky!

Číst článek

Řetězec Albert byl potrestán čtyřmi sankcemi v celkové hodnotě přes dva miliony korun, zatímco Billa utrpěla pět pokut s celkovou sumou přesahující jeden milion. I další prodejci, jako jsou Kaufland, Lidl a Globus, sice obdrželi pokuty v nižších částkách, avšak neváží si incidentu stejně.

Inspektoři měli při kontrolách dostatek materiálu. V jedné prodejně Penny Marketu ve Zlíně byla na džus inzerována sleva 48 procent. Realita ovšem byla taková, že zákazník nakonec zaplatil víc než předchozí měsíc – nejde tedy o opravdovou úsporu, ale o cenovou manipulaci.

V Kauflandu pak narazili na případ, kdy olivový olej byl původně účtován za 270 korun a poté „zlevněn“ na 149 korun. U výrobku, který se běžně prodával za 140 korun, ve skutečnosti sleva znamenala, že zákazník zaplatil o devět korun navíc.

Dále bylo zjištěno, že Tesco ve Skutči při kontrolním nákupu účtovalo o více než padesát korun nad stanovenou cenu a Lidl prosazoval reklamace pouze prostřednictvím zákaznické linky. Takové praktiky již nejde považovat za pouhou kreativitu – jde o zjevné porušení zákona.

Na tyto nekalé praktiky se již dívají i politici. Ministr průmyslu Lukáš Vlček uvedl, že pokuty až do výše pěti milionů korun nezasáhnou velké obchodní řetězce dostatečně, jelikož se jedná o kosmetická opatření. Ministr zemědělství Marek Výborný navrhl posílit sankce zvýšením maximální pokuty až na 50 milionů korun, aby měly reálný odstrašující efekt. Opoziční poslanec Patrik Nacher zdůraznil, že zákazníci by měli hrát aktivní roli. Nemají se spoléhat pouze na nápisy „AKCE“ – důležité je číst drobný text na cenovkách a neváhat se zeptat při jakýchkoliv nesrovnalostech.

K prvnímu kroku patří pečlivé srovnávání cen v různých obchodech a sledování cenového vývoje konkrétního výrobku. Nepodléhejte přitažlivému oranžovému štítku s nápisem sleva, pokud si uvědomujete, že daný produkt byl nedávno levnější. Dalším zásadním pravidlem je správný výpočet slev – podle zákona musí být vždy vycházeno z nejnižší ceny, za kterou se výrobek prodával za posledních 30 dnů, nikoli z uměle navýšené částky těsně před zahájením akce. V případě jakýchkoliv nesrovnalostí máte plné právo se informovat či podat stížnost. Zákazník není pasivním subjektem, ale aktivním účastníkem trhu s nárokem na férové a pravdivé informace.

Kromě nekalých slevových praktik se zásahy Českých obchodních inspekcí a Státní zemědělské a potravinářské inspekce netýkají pouze slevových akcí. Loni byla například SVZI nucena uložit rekordní pokuty v celkové výši 190 milionů korun, přičemž sankce byly nejčastěji udělovány za nekvalitní potraviny, nesprávné označení výrobků či hygienické nedostatky. Nejčastějším cílem sankcí byly restaurace, jejichž kuchyně dokonce nelze vnímat jako příklad bezpečné hygieny – ale to už je samostatný příběh.